Za vlastnictvím akcií zemědělských společností stojí dlouholetá práce akcionáře či jeho předka v JZD nebo rodinný statek zabavený komunisty při kolektivizaci zemědělství v drsných padesátých letech minulého století kdy slovo kulak znamenalo synonymum pro zločince. Vlastník akcií by si měl uvědomit, že neprodává nějaké papíry, ale hodnotu, kterou do nich vnesli jeho předci a až on má možnost z této hodnoty profitovat. Možná dílem náhody také jeho bývalé jednotné zemědělské družstvo nezkrachovalo po transformaci, ale má možnost držet v ruce akcie, které mu umožňují vykonávat akcionářská práva. Při jejich uplatňování by neměl brát ohled na to, že předseda JZD říká, že by ty akcie měl, prodal levně jemu, protože on to přece myslí s bývalým družstvem nejlépe. Až předseda bude jeho akcie prodávat s výrazným profitem některé z agrárních skupin, může jedině smutně přihlížet.

Dost sentimentálního pohledu na úvod, přenesme se do reality současnosti.

Akcionáři většiny zemědělských akciových společností jsou v pasti, protože jejich akcie mají omezenou převoditelnost a neobchodují se na burze tak jako dříve akcie z kuponové privatizace. Omezení převodů v praxi vypadá tak, že nemůže akcie prodat, komu by chtěl, i kdyby měl sebelepší nabídku, protože pokud to není přímo zakázáno stanovami, pak by mu představenstvo společnosti (předseda JZD) nedalo k převodu souhlas. Přesto nějakou možnost musí akcionář mít. Akcionář je tak nasměřován k prodeji akcií přímo své vlastní společnosti nebo stávajícímu akcionáři, obvykle z okruhu představenstva.

Předseda nabízí vždy málo

Samotná společnost obvykle nakupuje své akcie v souladu s usnesením valné hromady za cenu 10 – 40% jmenovité hodnoty akcií. Jmenovitá hodnota akcií má vztah k základnímu kapitálu akciové společnosti a podílu akcionáře na této společnosti, ale vůbec nic nevypovídá o hodnotě akcií, přestože je na listinné akcii výrazně čitelná podobně jako na bankovce. Paradoxně si akcionáři sami posvětí tuto cenu tím, že ji odsouhlasí sami na valné hromadě nebo dokonce udělením plné moci na zastupování na valné hromadě předsedovi JZD.

Jak si lépe přiblížit hodnotu akcie?

Jednoduchým řešením je otevřít poslední účetní závěrku společnosti a spočítat si účetní hodnotu akcie neboli vlastní kapitál na akcii. Ano, je to opravdu účetní záležitost, která může mít do reálné tržní ceny daleko a to tak, že reálná hodnota může být vyšší i nižší, ale alespoň zjistíte řekněme druhou krajní hodnotu. Buďte si však jisti, že účetní hodnota, kterou si spočítáte, bude vyšší než nabídka vaší společnosti a dokonce v drtivé většině případů bude účetní hodnota vyšší než jmenovitá hodnota akcie.

Reálná hodnota

Účetní hodnotu akcie můžete brát jako druhý extrém, tedy nejvyšší hodnotu, za kterou můžete akcii prodat (ponechme stranou, že reálná hodnota akcií může být i vyšší než účetní hodnota, zvláště pak, pokud společnost vyplácí pravidelně slušné dividendy). Nejnižší je pak nabídka společnosti, kterou odsouhlasila valná hromada nebo kterou vám nabízí předseda. Rozdíl těchto hodnot může být několikanásobný.

Jako příklad uveďme společnost z Vysočiny, která na valné hromadě odsouhlasila odkupování vlastních akcií za 5-10% jmenovité hodnoty, přičemž účetní hodnota je 120% jmenovité hodnoty. To je, jako byste prodávali akcii, na které je uvedená jmenovitá hodnota 1 000 Kč za 100 Kč, přičemž její účetní hodnota je 1 200 Kč.

Reálná prodejní cena by se tak měla pohybovat mezi nabídkou společnosti a účetní hodnotou. Pokud nejnižší cenu nabídne předseda JZD, pak určitě vyšší cenu za akcie nabídne investor zvenčí nebo investor, kterému se podařilo do akcionářské struktury již proniknout. Ten je ochoten dát vyšší cenu, protože si je dobře vědom hodnoty akcie a jeho cílem je akcie nakonec prodat některé z agrárních skupin nebo přímo předsedovi. Ne každá společnost však, díky omezené převoditelnosti akcií má.

Nejvyšší cenu pak dostanou akcionáři od hlavního akcionáře, který chce společnost ovládnout na 100%. Při vytěsnění akcionářů se totiž protiplnění, které bývá vyplaceno akcionářům, stanovuje na základě znaleckého posudku, tedy něčem, co vezme v úvahu i účetní hodnotu akcie a další metody ocenění podniku.

Můžete si nechat poradit

Nalezení lepší ceny k prodeji akcií není jednoduché a nemusí se to podařit. V každém případě akcionář ví, že předsedovi JZD akcie může prodat vždy. A taky nemusí prodávat vůbec, zvláště pak, pokud společnost vyplácí dividendy, a čekat na lepší nabídku.

Akcionář by však měl své akcie pečlivě spravovat. Především pravidelně sledovat internetové stránky společnosti, číst oznámení i se účastnit valných hromad. Může udělit plnou moc někomu z okruhu představenstva, ale musí si uvědomit, že zájmy představenstva mohou být zcela odlišné od jeho zájmů.

Se správou a prodejem akcií si akcionář může také nechat poradit. Pro akcionáře není jednoduché vyznat se v celé šíři svých akcionářských práv, spočítat hodnotu akcií či zjistit, zda je možné akcie prodat lépe.

Jsme vám k dispozici: Kontaktujte nás!